Budiž světlo – helioterapie

Sluneční světlo se svým neuvěřitelně širokým vlnovým spektrem nám dává nejenom život, nýbrž také se rozhodujícím způsobem podílí na zachování zdraví každého živého tvora.

Se sluncem je to stejné jako se vším ostatním: větší dávka dělá jed, jak kdysi velmi trefně poznamenal Paracelsus. Nejprve si uvědomte, že sluneční koupel nemá nic společného se sportem, ale že světelná terapie poslouží našemu zdraví. Sluneční energie totiž nepůsobí jenom na fyziologické aktivity a náladu, nýbrž aktivuje také obranné mechanismy a prokazatelně posiluje imunitu. Na dovolené si velice pomalu zvykejte na klimatické poměry a pobývejte na slunci zejména v ranních hodinách. Lékaři zjistili, že sluneční záření brzy ráno, krátce po východu slunce, působí na naše zdraví a duši nejblahodárněji a nejméně zatěžuje pokožku. Zbytek dne pobývejte ve stínu a sluneční dávky zvyšujte postupně.

Jakob Lorber

Jacob Lorber (1800-1864) byl nadaný hudebník a dirigent. Ve čtyřiceti letech se mu konečně měl splnit sen – nabídli mu místo dirigenta v terstském divadle. Právě v den, kdy se chtěl vypravit na cestu, zaslechl jasný a čistý vnitřní hlas, který mu přikazoval: „Vezmi pisátko a piš!“ A tak začal zapisovat všechno, co mu hlas diktoval. Za 24 let Lober napsal 25 knih, víc než 10 000 tištěných stránek. Většina jeho spisů, které byly převážně napsány bez přerušení a sebemenších oprav, pojednává o léčitelství. Část z nich popisuje přípravu a použití slunečních léčivých prostředků.

„Neznámý prorok“ Jakob Lorber, „písař Boží“, jak se sám nazýval, nám před nějakými sto padesáti lety zanechal obrovský poklad vědění o helioterapii (terapie slunečním světlem). Kdo se ponoří do jeho díla, velmi brzy pozná, že se v něm ukrývá nejhlubší pravda. Lorber je dnes považován za důležitého průkopníka „heliopatie“. Dávno předtím, než věda přinesla důkaz o dvojí povaze světla, vysvětloval již ve svém epochálním díle Licht is Materie (Světlo je hmota):

„Substance se rovná světlu vycházejícímu ze slunce, kteréžto světlo se vůbec nejeví jako hmotné, a přesto je základem hmoty, aniž je s ní totožné, neboť veškerá pralátka je volná a nespoutaná.“ Rovněž Lorberovy prognózy jsou ve své přesnosti a hloubce sotva předstižitelné. Například ve spise Die natürliche Sonne (Přirozené slunce) popisuje 24. října 1842 s neuvěřitelnou přesností planetu Neptun a její měsíce. Teprve o čtyři roky později, 23. září 1846, objevil tuto planetu německý astronom Johann Gottfried Galle.

SLUNEČNÍ LÉČIVÉ PROSTŘEDKY: Lorberovy spisy o slunečních léčivech představují hlubokou studnici vědění. Obsahují recepty na nejrůznější léčivé prostředky a oblasti jejich použití. Při žaludečních potížích Lorber doporučuje vystavit oblast kolem žaludku slunečnímu světlu a pít čistou, sluncem prozářenou pramenitou vodu. Také první obyvatelé Země prý pili pouze vodu, která byla předtím na chvíli vystavena slunečnímu světlu.

Kdykoli duše pocítí nedostatek energie, obrátí se na tělo, v němž přebývá, a načerpá z něj chybějící sílu. To však má za následek, že v příslušných orgánech energie ubude, takže již nelze udržovat nezbytné buněčné napětí. Takto v těle vzniká nepřirozený proces, jenž vytváří živnou půdu pro nejrůznější nemoci. Zcela specifické tělesné symptomy jsou projevem nedostatku duševní energie.

Jelikož sluneční světlo obsahuje všechny substance, z nichž je tvořena duše, můžeme z něho získávat chybějící energii k jejímu posílení. Nedostatek energie je vyrovnáván slunečním světlem, díky kterému může být obnoveno i původní buněčné uspořádání. Tělesné orgány, nervy a krev získávají ze světla opět svoje přirozené životní napětí.

Podle Lorbera nám sluneční léčivé prostředky umožňují nejenom vyléčit nemoc, ale při vhodné životosprávě a jejich správném užívání se také ve zdraví dožít co nejvyššího věku.

Podle Lorbera nezáleží při léčení na mírách a váhách (tedy na hmotě), nýbrž na opravdové víře a důvěře v Boha. Moc Boží je s to utopit člověka v několika kapkách vody, stejně jako ho zachránit před utonutím v rozbouřeném oceánu. Hmota jako taková nemá léčivý účinek, nýbrž pouze úkol přitahovat sluneční paprsky a hromadit sluneční energii. Pokud jsou léčivé prostředky připraveny dobře, budou spolu se správnou výživou (resp. vhodnou dietou) a odpovídajícím vědomím léčit nemoci.

Lorber uvádí vícero možností jak slunce a stravu využívat jako léčivé prostředky. Tvrdí, že správná strava a odpovídající užívání slunečních léčivých prostředků nám umožní vyléčit každou nemoc, jakkoli vážnou. Je ovšem třeba se velice přesně držet jeho pokynů: optimální strava a další rady pro posílení zdraví jsou uvedeny v jeho spise Die Heilkraft des Sonnenlichts (Léčivá síla slunečního světla).

RECEPTY JAKOBA LORBERA: Mnohé z léčivých slunečních prostředků podle Lorbera lze si poměrně snadno připravit. Podle Lorbera lze léčivou sílu slunečního světla vázat na hmotné látky, které je potom možné nasadit v případě nemoci.

Sluneční kuličky: Sluneční kuličky slouží k přijímání a uchovávání sluneční energie. K tomu je zapotřebí:

  1. Tmavě fialová (UV světlo propouštějící) skleněná mísa o průměru asi dvanáct centimetrů, vysoká dva až tři centimetry.
  2. Poklička, která neprodyšně uzavře obsah mísy.
  3. Kuličky mléčného cukru.
  4. Jeden až tři měsíce slunečního světla, které dopadá pod úhlem nejméně 45 stupňů (podle ročního období). Při oblačnosti je třeba mísu s kuličkami okamžitě přiklopit pokličkou!

Kuličky mléčného cukru vložte do mísy, aby je prozářilo slunce, přitom dbejte, aby se vzájemně nepřekrývaly. Postavte ji odklopenou na delší čas na slunce (v létě stačí měsíc, na jaře a na podzim by to měly být tři měsíce). Kuličky nechte přes den odkryté jenom tak dlouho, dokud svítí slunce a úhel dopadu paprsků neklesne pod 45 stupňů.

Sluneční tinktury: Při výrobě siličných olejů a slunečních tinktur je třeba dbát, aby se připravoval podle helioenergetických principů:

Byliny sbírejte s láskou a pak je co nejrychleji zpracovávejte. Tj. hned po utržení je ponořte do alkoholu nebo oleje. Olej by měl být kvalitní a také je třeba dbát na kompatibilitu bylin a rozpouštědel. Ne každá bylina se hodí ke každému oleji nebo alkoholu. Používejte světlo propouštějící lahve ze sodnovápenatého skla, kterým mohou pronikat životně důležité UV paprsky. Láhve by měly stát nejméně dvanáctkrát sedm hodin na slunci a každou hodinu až dvě by se s nimi mělo asi třicet sekund třepat. Při oblačnosti esence přikryjte. Pak esence filtrujte přes lněné plátno do čistých nádob. Tento postup můžete několikrát opakovat. Hotová tinktura se scedí do tmavé lahve (nejlépe fialové ze sodnovápenatého skla) a uložíte ji na chladné a suché místo.

Tímto způsobem si můžete vyrobit olej z květů vlčího máku. Do láhve s dobrým uzávěrem nalijte asi 500 ml za studena lisovaného olivového oleje a přidejte plnou hrst květů vlčího máku. Láhev vzduchotěsně uzavřete a postavte na slunce. Dále postupujte podle návodu výše. Tento olej se používá k masírování ztuhlých a natažených svalů i jiných bolestivých míst. Můžete také přiložit plátýnko namočené v tomto oleji.

Josef Neumayer v knize

SŮL, VODA, SVĚTLO

Příručka pro zdravý život. Vydalo nakladatelství Eminent, P. O. Box 298, 111 21 Praha 1, www.eminent.cz

Zdroj: časopis MEDIUM č. 7/2008