Hlávkový salát – nedoceněná zelenina

Kdo má sedavé zaměstnání, často se pohybuje autem, nebo tráví hodně času před televizorem či počítačem, ale přitom má rád a často jí hlávkový salát, může zůstat klidný. Zůstane štíhlým a sexy.

Proč? Protože hlávkový salát je bohatý na vitaminy s minimem kalorií. Sto gramů salátu obsahuje pouze 14 kalorií.

* * *

Hlávkový salát (latinsky Lactuca sativa) původně pochází z jihozápadní Asie, pravděpodobně z oblasti Kašmíru a Nepálu. Odtud se pak rozšířil do Středomoří, neboť je typickým zeleninovým druhem mírného klimatu. Byl však považován nejen za chutnou potravinu, ale především za léčivou rostlinu. Staří Římané si brzy uvědomili jeho přednosti a zřídili v Římě zahrady specializované jen na pěstování salátů, tzv. lactucaria. Římané vedle klasického hlávkového salátu však pěstovali i další druhy, např. salát, který netvoří pravé hlávky – dodnes nazývaný římský.

Podle starověké mytologie byl salát velice ceněn. V Egyptě souvisel s bohem krásy, zvaným Min, na jehož obrazech listy salátu nikdy nechyběly, neboť salát symbolizoval semeno a plodnost. Také zde byl salát využíván jako prostředek uklidňující, podporující spánek, ale zároveň povzbuzující sexuálně, zvyšující plodnost a u kojících matek laktaci. Podle řecké mytologie zase Afrodita položila mrtvého Adonise na záhon salátových listů.

Řecký lékař Dioskoridés z počátku prvního století napsal o hlávkovém salátu, že je vhodný na žaludek (podporuje trávení), trochu ochlazuje, přináší spánek, zmenšuje břicho a urychluje tvorbu mléka u kojících matek.

Záhadně působí skutečnost, že salát na jedné straně je znakem božstev spojených s plodností a sexualitou, na druhé straně má vlastnosti uklidňující, uspávající až narkotické. Proto také - pro jistotu - se nesměl pěstovat v klášterních zahradách, přestože v bylinářských knihách byl salát popisován jako „zabíječ žádostivosti“. Toto protichůdné hodnocení objasnil teprve bylinář Maurice Messegue, který zjistil, že salát skutečně zklidňuje, ale zároveň obsahuje hodně vitaminu E, který posilňuje plodnost a povzbuzuje sexualitu.

V křesťanské symbolice, zvláště na obrazech z období renesance, se hlávkový salát objevuje i na stole poslední večeře Ježíše Krista s apoštoly. Malíři hlávkami salátu nejen vyplňovali prázdná místa, ale umísťovali je zde jako symbol žalu a pokání. To proto, že salát, kterému umožníme vyrůst příliš vysoko (přerostlý), má pak hořkou chuť.

Východní ájurvéda doporučuje těhotným ženám konzumaci co největšího množství salátu, neboť podporuje dobré pocity a také - jak tvrdí tamní lékaři - snižuje riziko potratu. A také ájurvéda doporučuje tuto zeleninu kojícím matkám pro větší tvorbu mléka. Stejné poznatky měli i indiáni Severní Ameriky, kde se matkám doporučoval čaj z divokého salátu, blízkého druhu salátu zahradnímu.

Indiáni mléčnou salátovou šťávu dávali dokonce novorozencům k uklidnění. Také uvedený Messegue předepisoval svým pacientům, trpícím nespavostí, k večeři tři převařené slané hlávky salátu. Stejně tak postupovali i Římané ve starověku.

V 9. století chuťové i zdravotní kvality hlávkového salátu docenil sám Karel Veliký, který vydal speciální edikt, nařizující jeho pěstování, úpravu a konzumaci.

V lidové medicíně

V lidové medicíně mléčná šťáva hlávkového salátu (lactucarium) byla využívána jako prostředek zmírňující bolesti, prostředek na spaní a také zklidňující zánětlivé stavy očí. Čerstvé listy salátu byly pokládány na bolavé vředy, strupy na hlavě nebo na lišaje. Hlávkový salát měl také své místo při léčení černého kašle a astmatu. Ze sušených listů se připravoval čaj, který působí podobně jako codein, jen s tím rozdílem, že je méně škodlivý. Šťáva ze salátových listů se užívala pro přípravu chladivých mastí na popáleniny.

Charakteristika salátu

Hlávkový salát má osvěžující chuť, snadnou stravitelnost, vysokou biologickou hodnotu a nejrůznější možnosti úpravy. Odrůdy hlávkových salátů představují širokou paletu chutí, vůní i barev.

Salát je cenný především svým obsahem minerálních látek, vitaminů a hořčin. Obsahuje vitamin C (asi 9 mg ve 100 g), provitamin A, kyselinu listovou a další vitaminy - B1, B2, B6, vitamin E a vitamin PP. Z minerálních látek má nejvíce draslíku a fosforu, dále vápníku, hořčíku, sodíku a železa, obsahuje také zinek, jód, kobalt, měď. Zejména červenolistý salát je bohatý na karoten a kyselinu listovou, která stimuluje tvorbu žaludečních šťáv, bez nichž by se nedaly strávit bílkoviny v žaludku.

Hlávkový salát obsahuje hodně vody (90 – 96%) a pro svou nízkou energetickou hodnotu se hodí do redukčních diet. Poskytuje také množství vlákniny, která podněcuje rychlý pohyb střev a odstraňuje tak jejich ochablost nebo zácpu.

Salát obsahuje látky s protikřečovým účinkem a tišící bolesti (hyoscyamin), dále aspergin, hořčinu lactucin, enzymy a další zdraví prospěšné látky.

Hlávkový salát posiluje imunitní systém, zvyšuje výkonnost svalů, posiluje srdce, nervy a zvyšuje přísun kyslíku do buněk. Také zlepšuje zužitkování bílkovin.

Dobrou chuť přeje

Hana Sapiková

Zdroj: časopis MEDIUM č. 5/2008