Rada moudrých žen a vize budoucnosti Země

Ženy nesou prastarou moudrost Ženství v každé buňce svého těla. Moudrost Ženy je spojená s vesmírem, neboť její tělo je ovlivňováno mocnými cykly měsíce a hvězd. Její vrozená moudrost provázející ji porodem, životem a smrtí je mocnější než mužská a nikdy by neměla být ovládána náboženskými či právními předpisy. Ve světě, který se nyní nachází na pokraji zkázy, musí ženy probudit ohromnou sílu, kterou oplývají, a přivést Zemi zpět do míru a harmonie. Když ženy a muži znovu uvedou do pohybu tuto mimořádnou transformující ženskou energii bezpodmínečné lásky, kterou nosí uvnitř sebe, dojde k mocnému vyléčení a k veliké změně.

To jsou slova z knihy Carol Schaefer PRO PŘÍŠTÍCH SEDM GENERACÍ. Rada starých moudrých žen představuje svou vizi budoucnosti. (Knihu vydalo nakladatelství DharmaGaia, Uhelný trh 1, 110 00 Praha 1, www.dharmagaia.cz) Již několik let se schází Rada Babiček (Grandmothers Counsel), kruh třinácti starších žen, převážně šamanek a léčitelek, původem z domorodých kultur čtyř kontinentů. Uvedená kniha přináší jak jejich osobní příběhy, tak vhledy, poselství a rady, které můžeme využít při zlepšování fyzického a mentálního zdraví svého a svých blízkých i při potírání násilí, válek a chudoby. Následující text byl vybrán z této mimořádné knihy.

Zrod Rady Babiček

V lůně zlatých lesů, v posvátné zemi Irokézů, za vlahého a klidného večera poloviny října 2004 bylo otevřeno neobyčejné shromáždění, jež se zapsalo do dějin. Bylo jím setkání třinácti domorodých Babiček z celého světa, žen, které střeží pradávná učení svých předků. Tyto ženy přišly naplnit další ze starodávných předpovědí, již zná mnoho domorodých národů a která říkají:

„Když promlouvají Stařenky ze čtyř světových stran, nadešla nová doba."

První iniciátorkou setkání těchto výjimečných žen v Radě Babiček byla Američanka Jeanne Prevatt, Jyoti. Její doktorské studium ji přivedlo do Institutu C. G. Junga v Curychu, kde se začala zajímat o to, jak by domorodé tradice mohly pomoci lidem „objevit svou vnitřní moudrost a sílu". V současnosti je ředitelkou Centra duchovních nauk, neziskové organizace, která pomáhá udržovat tradiční způsoby života prostřednictvím interkulturální výuky, spirituální praxe a výměny poznatků. Založila rovněž Kayumari, duchovní komunitu v pohoří Sierra Nevada v Kalifornii. Jyoti tvrdí, že ji domorodá duchovní tradice inspirovala k nepřetržité modlitbě za nalezení způsobu, jak „zachovat a zužitkovat učení domorodých kmenů". Odpovědí na její modlitbu byla série zjevení včetně jednoho, v němž spatřila kruh Stařenek přicházejících z různých částí světa. Jyoti ucítila, že je předurčena k tomu, aby tyto ženy svolala. Vedena svou vizí vyhledala kontakty, které ona sama společně se členy své komunity navázala během let, kdy navštěvovala domorodé národy po celém světě a učila se od nich. Pak rozeslala dopisy šestnácti moudrým ženám, aby je poprosila o radu. V dopise popsala svou vizi a každou z nich požádala o účast v radě. Pokud některá odmítla, odkázala na jinou ženu.

Všechny Babičky, které pozvání přijaly, řekly, že hluboko uvnitř sebe cítily povinnost zúčastnit se tohoto sněmu, ačkoli se to některým z nich zpočátku zdálo zbytečné a nevěděly, jak by mohly být lidstvu prospěšné právě ony. Věděly prý jen tolik, že je k činu povolávají duše Stařenek, na něž lidstvo již zapomnělo. Jyoti netušila, kolik žen se sejde v radě, a až do prvního setkání nikdo nevěděl, že proroctví mluvilo o konkrétním čísle. Věštby se tradičně odkrývají a potvrzují postupem času, po kouscích a skrze různé osoby. Každé takové odhalení prohlubuje význam předpovědi.

Hned prvního dne setkání, když po tváři Babičky Rity Pitky Blumenstein z kmene Jupiků skanuly slzy, získaly ženy jistotu, že třináct je ten správný počet. Tato žena s sebou přivezla přesně třináct kamenů a třináct orlích per a darovala je každé z přítomných žen. Byly to předměty, o něž pečovala od svých devíti let, kdy je dostala od své prababičky se slovy, že jednou přijde čas a ona je věnuje Radě Babiček, které se sama zúčastní, až nastane ten pravý čas.

Číslo třináct je pro každou z tradic, z nichž Babičky pocházejí, posvátným číslem. V dávných dobách byl rok rozdělen na třináct měsíců, neboť třináct je úplňků a s fázemi měsíce je propojen ženský cyklus. V oněch časech byly ženy hluboce uctívány, protože jejich těla byla naladěna na nebesa, aby stejně jako Matka Země mohla rozdávat život.

Tyto duchovní učitelky - šamanky, léčitelky a zprostředkovatelky posvátné energie - vystihují základní principy nezbytné k vytvoření zdravé budoucnosti.

Babičky doufají, že skrze sdílení svých vizí, proroctví a tradičních způsobů léčení a přístupů k výživě mohou inspirovat druhé k tomu, aby se vědoměji podíleli na rozvoji světa. Všechny tyto ženy jsou jako nositelky učení svých kmenů nesmírně mocné a v tom nejlepším slova smyslu svéhlavé. Jejich hluboké vědění a úcta z nich dělají básnířky života a velké vypravěčky příběhů. Jejich mýty, příběhy a způsoby výkladu archetypů člověku otevírají brány k vlastnímu srdci a duši.

(Dále se stručně seznámíte alespoň s jednou z nich, jak ji popisuje autorka knihy.)

Bernadette z Gabonu

Bernadette Rebienot se narodila v gabonském městě Liberville, v jazykové komunitě Omyené. O matku přišla, když jí bylo pět let. Staral se o ni otec společně s babičkou. Svou první vizi zažila, když byla ještě velmi malá. Bernadettino vzdělání bylo svěřeno řádovým sestrám a děvče vyrůstalo v klášteře. V klášteře se při hrách začala postupně svěřovat svým přítelkyním se svými vizemi. Jednoho dne ale vážně onemocněla. Pravá část obličeje jí působila nesnesitelné bolesti a ona musela žít potmě, neboť světlo bylo pro ni utrpením. Navzdory snahám moderní medicíny trvala nemoc tři roky a rodina žila v neustálých a stupňujících se obavách. Na žádost babičky se přistoupilo k tradičnímu způsobu léčby. Pygmejský léčitel, který byl vyhledán, aby dívku uzdravil, potvrdil, že Bernadette má zvláštní dar a že má na svou nemoc pohlížet jako na cestu zasvěcení do léčitelského umění. Zasvěcení neboli iniciace znamená v původní kultuře duchovní probuzení a spíše než léčení fyzického těla se týká uzdravování duše.

„Nemoc je něco cizorodého. Usídlí se v nás proto, aby nás přiměla učinit nezbytné kroky na své duchovní cestě," vysvětluje Bernadette. „Proto je duchovní tělo vždy léčeno společně s tělem fyzickým. Věda rozeznává pouze tělesné příznaky a veškeré léčení se odehrává na fyzické úrovni. V Africe se oba přístupy navzájem doplňují a nejsou v rozporu." Minimálně 80 % africké populace navštěvuje tradiční léčitele. Babička Bernadette věří, že je potřeba, aby se v celém světě obě komunity, jak vědecká, tak tradiční, navzájem přijaly a respektovaly. Teprve až bude tento předpoklad splněn, můžeme začít společnými silami pracovat na uzdravení lidstva.

Ve většině domorodých kultur existuje jedna léčivá rostlina, která tvoří základ přírodní medicíny a používá se při iniciačních obřadech. Tradiční bylinou Gaboru je iboga, rostoucí v lesích této země. Byla použita také při iniciaci Bernadette. K iboze se váže minulost sahající několik tisíciletí nazpět, svázaná se dvěma pygmejskými kmeny, které kdysi žily v bujném ráji gabonského deštného pralesa, rozkládajícího se na dvaceti dvou milionech čtverečních kilometrů. Dnes prales bezprostředně ohrožují těžební společnosti, které tento přírodní klenot plení obrovským tempem. Mizí nejmohutnější, stovky let staré stromy a křehká rovnováha tohoto kdysi neposkvrněného prostoru je den ode dne hlouběji narušována, a to vše jen proto, aby byla uspokojena poptávka po nábytku a parketách vyrobených z tropického dřeva. Pytláci využívají těžebních silnic k lovu slonů, goril a šimpanzů, aby zbohatli na jejich jemném mase. V poslední době se dokonce spekuluje o tom, že se masem těchto zvířat šíří AIDS a ebola. Zásoby se ztenčují, místní populace je v ohrožení a pralesní zvířata pravděpodobně dlouho nepřežijí neustálé vpády pytláků.

Narušení citlivé ekologické rovnováhy pralesa může vést k ohrožení či dokonce vyhubení jedné z nejdůležitějších léčivých rostlin; té, která byla použita při iniciačním obřadu Bernadette. Účinky ibogy, jednoho z mnoha darů pralesa, byly rozpoznány, když Pygmejové pozorovali její působení na zvířata, která se živila jejími kořeny. Zjistili, že iboga umožňuje člověku pracovat po dlouhé hodiny bez známek únavy a bez pocitu hladu. Rostlina rovněž působí afrodizikálně a je schopna uzdravovat duchovní tělo.

„Iboga je kulturní poklad," vysvětluje Babička Bernadette. „Střežíme tajemství této rostliny a nesouhlasíme s jejím označením za halucinogen. Iboga je spirituálně terapeutická rostlina navozující stav meditace. Dovolí nám ulevit si od vzpomínek na prožité emoce, vyřešit vnitřní konflikty, objevit své bloky a zharmonizovat se."

Během své první iniciace s ibogou uviděla Bernadette, tehdy dospívající dívka, vše, co se jí mělo v jejím životě přihodit. Po rituálu se jí také navrátilo zdraví. Pod dohledem svého učitele začala postupně využívat svých darů a nakonec pochopila a přijala svůj osud a svou vlastní spiritualitu, která ji přivedla k tomu, aby se stala léčitelkou.

Po staletí se gabonské ženy pravidelně setkávaly v pralesích, aby sdílely své vize, modlily se za světový mír a blaho svého lidu. „Když v Gabonu promlouvají Babičky, naslouchá i prezident. V té době může zuřit všude kolem válka, ale v Gabonu vládne mír," vysvětluje Bernadette.

Věštby a proroctví

Některé dávné věštby týkající se dnešních dnů pocházejí z období mayské kultury, jež považuje rok 2012 za rok konce světa, jak jej známe dnes. Je to doba, kdy se podle Mayů máme ještě čas rozhodnout. Mayský kalendář vychází z cyklů pohybu Země uprostřed vesmíru. Podle věštby vstoupíme v tomto období do prstence fotonů, vesmírného prostoru se silnou elektromagnetickou energií, s níž se naše sluneční soustava potkává jednou za dvacet pět tisíc let. Toto období pokaždé znamená začátek nového věku.

„Čas je téže podstaty," říká Flordemayo (jedna z třinácti Babiček). „Dnes je zcela zásadní, abychom do Světla vstoupili jeho rychlostí. Jinak nás zvyšující se duchovní vibrace nechají pozadu. Znepokojuje mne, že jsme za posledních sto let ztratili vědomí a nyní, když se nám otevřela nebeská brána, skrze níž k nám ze čtyř stran přicházejí na pomoc vesmírné bytosti, neprojevujeme pražádnou úctu. Pokud nevykonáme to, co je po nás žádáno, budeme čelit smrtelným následkům… Dnešní temná doba změn si žádá, abychom se probudili a zachovali si svou bdělost."

Hopiové nazývají dobu, v níž žijeme, Dobou očisty a věštby hovoří o očišťování Země. Některé změny podnebí, o nichž se proroctví zmiňuje, už nastávají: skleníkový efekt, změny ročních období a počasí, hladomor, epidemie, úhyn volně žijících živočišných druhů a ozónová díra, o níž proroctví hovoří jako o „díře v našem obydlí". Domorodé národy jsou zvláště znepokojeny lety do vesmíru. Hopiové spatřili vesmírnou stanici stovky let předtím, než byla vybudována, a nyní říkají, že narušuje rovnováhu na Zemi více než cokoli jiného. Svým odpadem znečišťujeme už i vesmír, nejen vodstvo a vzduch.

Podle proroctví Babiček se musíme znovu naučit milovat jeden druhého. Přežijeme pouze tehdy, budeme-li zbožňovat a ctít život ve všech jeho podobách. Je však zapotřebí, abychom učinili vědomé změny ve svém pohledu na svět a ve svých činech, které ovlivňují celý Svět. Ti, kteří přežijí, budou lidé otevření nové úrovni vědomí, hledající skutečné spojení se Zemí a Stvořitelem.

Carol Schaefer

Zdroj: časopis MEDIUM č. 1/2008