Lípa uzdravuje tělo i mysl

Staré lípy kolem kostelů, u kapliček a křížů, na holých kopcích nebo rozcestích, patří neoddělitelně k charakteru naší krajiny.

Už po mnoho staletí je tento strom součástí našich obyčejů, víry a také způsobů léčení různých zdravotních neduhů. Lípa byla uctívaná nejen Slovany, kteří ji povýšili na strom posvátný. Patrně tento strom souvisel i s dávným matriarchátem, neboť stále je chápán jako strom "ženský". S počátkem šíření křesťanství byla lípa spojována s kultem Panny Marie - Bohorodičky.

Lípa je strom lásky, porozumění a vzájemné shody. Je známo, že v dávných dobách se pod lipami scházeli a rokovali starší, mnohdy o osudu celého společenství, urovnávaly se spory, konaly se významné obřady. Pod lipami - někde v centru lidských sídel, na návsi - se scházeli lidé po práci, aby se ve vzájemné shodě veselili. Podobně jako samotný strom, působí i lipové dřevo, z něhož se stále vyřezávají sochy a sošky svatých. Dříve bylo zvykem z lipového dřeva vyrábět kolébky, aby na narozené nemluvně působila pozitivní energie lipového dřeva. Aby i zemřelý člověk zůstal chráněn laskavou lípou, dělaly se z jejího dřeva také rakve.

* * *

Lípa srdčitá představuje několik druhů, nejznámější je malolistá a širokolistá. V obou případech jsou její květy vhodné ke sběru. Nevhodné k použití jsou květy lípy stříbrné (listy na rubu jsou stříbřitě plstnaté) a americké (má nápadně velké listy); obě jsou vysazovány v parcích jako stromy okrasné. Lipové květy sbíráme v červnu a červenci a to i s blanitým listenem a vždy za suchého počasí. Květy se suší ve stínu, v tenké vrstvě a s dobrým přístupem vzduchu. Při umělé teplotě by tato neměla překročit 35 stupňů Celsia.

Sušené květy obsahují množství léčivých složek: silice, slizy, saponiny, třísloviny, flavonoidy... Proto je lipový čaj vhodný jako spasmolytikum (proti křečím), diuretikum (působí močopudně), antiflogistikum (proti horkosti, čili na pocení) a proti zánětům. Nejčastěji se užívá při horečnatých onemocněních dýchacích cest, při kašli a zahlenění. Pomáhá také při žaludečních křečích, střevní kolice a též proti revmatismu. Při zánětlivých onemocněních ústní sliznice se lipový čaj kloktá a vyplachují se ústa.

Lipový čaj připravíme tak, že jednu polévkovou lžíci sušeného (nebo čerstvého) květu přelijeme šálkem (cca 2 dl) vařící vody, necháme 10 minut louhovat a poté scedíme. Čaj pijeme horký, denně 3 až 4 šálky. V dřívějších dobách bylo zvykem jíst také mladé lipové listy, které jsou mírně nasládlé a též slizovité. K jídlu je třeba použít vždy listy mladé, nejlépe ty, které vyrůstají téměř přímo na kmeni. Můžeme si z nich udělat salát z lipových listů: Asi dvě hrsti čerstvých mladých listů posekáme, dvě vajíčka uvaříme natvrdo. Vajíčka pak nakrájíme na kostičky, důkladně promícháme s posekanými listy a přelijeme zálivkou (olivový olej 3 díly, ocet 1 díl, sůl, cukr a pepř). Zálivka může být také jiná, např. jogurtová či majonézová.

Zdravé bude také svařené lipové víno, které si připravíme takto: Jednu lžíci lipových květů (čerstvých nebo sušených) spaříme malým množstvím vařící vody (jako na čaj, vody maximálně 1 dl). Po vyluhování scedíme a přidáme 2 dl kvalitního bílého vína, které jsme ohřáli až k bodu varu. Vše doplníme 3 lžícemi lipového medu, rozmícháme a pijeme teplé až horké.

V kosmetice se lipový květ uplatní na vlasy i na pleť. Podporuje krásu i zdraví vlasů, které oplachujeme lipovým odvarem (10 gr. čerstvých nebo sušených lipových květů zalijeme jedním litrem vařící vody a necháme půl hodiny louhovat) po umytí hlavy. Přitom vlasovou pokožku důkladně promasírujeme a dále už neoplachujeme.

Z lipového odvaru (jako na čaj) si můžeme - s pomocí přírodní látky - udělat na obličej obklad. Ten necháme působit maximálně půl hodiny a pak ještě obličej opláchneme studenou vodou. Obklad z odvaru lipového květu prokrvuje pokožku, což má příznivý vliv na výživu podkožních buněk.

Máte-li nějaké "srdeční problémy" či jiné chmurné myšlenky, přistupte těsně ke kmeni lípy, nejlépe hodně staré. Velkou a velice příjemnou energii vyzařování lípy můžete pocítit v místech, kde byly tyto stromy vysazeny do kruhu. Možná, že někde ve starém zámeckém parku objevíte takové místo. Vysazovalo se dvanáct lip do kruhu. I když tam už dneska všech dvanáct stromů nebude a starých i s mladšími doplňovanými stromy napočítáte méně, přesto v jejich středu i nepříliš senzitivní člověk pocítí blaženost, radost a pohodu, která zalévá mysl i tělo. Máte-li takové možnosti, nabídněte pohodu budoucím generacím a vysazujete na vhodném místě (místě pozitivní geologické i kosmické síly) dvanáct stromků ve tvaru kruhu, vždy v dostatečném odstupu (např. 12 m v průměru).

Připravila H. S.

Zdroj: časopis MEDIUM č. 7/2006