Dělená strava a přecitlivělost na potraviny

Alergie a přecitlivělost

Alergií rozumíme abnormální odpověď na normální látku. Když alergen - jako je například pyl ve vzduchu, srst domácích zvířat nebo některé druhy potravin - vstoupí do těla, imunitní systém je vyburcován k činnosti. U člověka, který není alergický, tělo vyprodukuje protilátky, které vetřelce tiše a bez rámusu zlikvidují. Ale pokud je někdo alergik, jeho tělo vyprodukuje příliš velké množství protilátek, které se navazují na buněčné membrány, způsobují jejich protržení a uvolnění velkého množství látek, jako je histamin nebo toxické leukotrieny. Tím dochází k roztažení krevních cév, otečou sliznice, dostaví se svalové křeče, kožní vyrážka nebo také zvracení, průjem, migréna či potíže s dýcháním.

Opravdové alergické reakce na potraviny, někdy označované jako pevné alergie, které mohou vyvolat ohrožení života, jsou poměrně vzácné. Zato velice časté jsou potíže označované termínem "potravní nesnášenlivost" nebo více známé jako přecitlivělost na potraviny. Přecitlivělost na určité druhy potravin, bohužel, stále narůstá. Od ní se může odvíjet řada dalších problémů, jako jsou potíže s nadváhou, dlouhodobá únava a dokonce i některé druhy artritidy.

Problémy s přecitlivělostí na potraviny bývají často přecházeny jako něco ne příliš podstatného. Není tomu tak! Při výzkumech bylo zjištěno, že až překvapivé množství lidí se ze své přecitlivělosti zcela uzdravilo, když začali jíst snadněji stravitelné kombinace potravin. Tím se prokázalo, že netrpěli alergií, ale jen zvýšenou vnímavostí.

Příznaky při přecitlivělosti na potraviny se projevují jako plynatost, katar, kruhy pod očima, zácpa nebo průjem, deprese, těžké končetiny, závratě, ekzém, nespavost, bolesti v kloubech, migréna, bušení srdce, rýma, kýchání. Především ti pacienti, kteří trpí bolestmi hlavy, nadýmáním, bolestmi v kloubech, únavou a ztrátou energie, vykazují jasné příznaky poruchy trávení. Co tuto přecitlivělost způsobuje, na tom se vědci doposud přesně neshodli. Uvádí se, že jde o důsledek nedostatku trávicích enzymů, přísných diet, střevních parazitů, snížené imunity, nedostatku vitaminů a minerálních látek nebo v kojeneckém věku předčasného odstavení od mateřského mléka.

Dělená strava

Řešením při přecitlivělosti nebo alergii na určité potraviny je omezení těchto potravin. Také je třeba vyhýbat se potravním přísadám, konzervačním prostředkům a potravinovým barvivům. Další možností je správná kombinace potravin. Zkuste jíst měsíc dělenou stravu a pokud se budete cítit lépe, znamená to, že máte šanci se svého trápení zcela zbavit. Hlavní zásada dělené stravy zní:

NEKOMBINUJTE PROTEINY A ŠKROBY V JEDNOM JÍDLE

Jíst společně proteiny a škroby může znamenat vážné ohrožení činnosti trávicího systému. Bohužel však většina z nás má ve zvyku kombinovat na talíři proteinové potraviny, jako je maso nebo ryba, se škrobovými potravinami, například brambory nebo rýží. K tomu přidáme zeleninu a nakonec jako zákusek ovoce či sladký desert. Všechno to vkládáme do úst, žvýkáme a polykáme. Potrava se posouvá do žaludku a do střev, kde si tělo odebere, co potřebuje, a nestrávené zbytky vyloučí z těla ven. Případně si místo oběda dáme jen hamburger a housku. Nesníme nejdříve maso a pak housku. Ukusujeme oboje najednou, rozkoušeme a polkneme. Náš žaludek nemá žádný mechanismus, který by oddělil jednotlivé promíchané složky potravy a přidělil je do jednotlivých zvláštních oddělení. Takže dělá, co může, ale vždy část potravy zůstane nestrávená.

NEJSME UZPŮSOBENI TAK, ABYCHOM DOKÁZALI TRÁVIT ŠKROBY SOUČASNĚ S PROTEINY.

Je velký omyl domnívat se, že můžeme do svého těla přijmout jakékoli potraviny v jakékoli kombinaci a množství a očekávat, že budou dobře stráveny. Potraviny, které zůstávají v trávicím traktu příliš dlouho, podporují fermentaci, vznik velkého množství střevního plynu a produkci toxických látek. Potraviny dlouho zadržované v našem trávicím systému vlastně hnijí! Někdo má sice trávení lepší, ale nikdy to v uvedeném případě nemůže být stoprocentní.

Proč se nehodí kombinovat proteiny se škroby? Hlavním důvodem, proč jsou tak nevhodnými partnery, je to, že potřebují odlišné podmínky k dobrému strávení. Proteiny vyžadují kyselé prostředí v žaludku, zatímco škroby (uhlohydráty) potřebují přesný opak.

Trávení začíná v ústech. Z chemického hlediska jsou sliny zásadité (opak kyselého). Žaludeční šťávy se složením naprosto liší od slin. Ty se pohybují v rozmezí od neutrálních (ani kyselé ani zásadité) až k silně kyselým v závislosti na potravě, která je právě zpracovávána. V ústech se s pomocí enzymu zvaném amyláza štěpí škrobové molekuly, obsažené v těstovinách, chlebu a rýži na jednodušší komponenty. Aby jejich trávení mohlo pokračovat i v žaludku, je potřeba, aby v něm zůstalo zachováno relativně neutrální prostředí alespoň hodinu po polknutí takové potravy. Amyláza tak může pokračovat ve své činnosti. Ovšem v kyselém žaludečním prostředí její působení musí skončit.

U proteinů je tomu naopak. Proteinové potraviny, jako je maso, sýry, ryby ad., jsou v ústech pouze drceny, aby mohly být snadněji polknuty. Jakmile se pak dostanou do žaludku, začnou buňky v žaludeční stěně produkovat kyselou žaludeční šťávu, obsahující důležitý enzym zvaný pepsin. Ten štěpí složité proteinové molekuly na jednodušší komponenty, z nichž se potom sestaví nové proteiny, například hormony nebo enzymy. Pokud žaludek začne produkovat kyselé šťávy, aby umožnil štěpení proteinů, zastaví se štěpení škrobů. Pepsin totiž pracuje pouze v silně kyselém prostředí žaludku, jinak ztrácí svoji účinnost. To znamená, že když sníme dohromady proteiny a škroby, dochází k výraznému zpomalení trávení.

Pokud jsou proteiny stráveny jen částečně, organismus nemá k dispozici dostatek peptidů a aminokyselin (stavební součástí proteinů) a tak může dojít k poruchám v tvorbě hormonů, enzymů a nových buněk, které jsou potřebné k výrobě krve a obnově poškozených a opotřebovaných tkání.

Tabulka potravin s nejvyšším množstvím proteinů a škrobů. Ty nebudeme jíst společně v jednom jídle. Neutrální potraviny můžeme kombinovat jak s proteiny, tak i se škroby.

Proteiny
Škroby
Neutrální látky
maso
ryby
vejce
sýry
tofu
sójové mléko
brambory
rýže
obilí
cléb,pečivo
těstoviny
luštěniny
zelenina
ořechy a semena
byliny a koření
jogurt
smetana, máslo
olivový olej

Mléko s malými výhradami zařazujeme mezi proteiny. Ovoce konzumujeme zásadně nalačno, a nejvhodnější pro naše trávení je nekombinovat ho s žádným dalším jídlem. Jestliže je v žaludku nějaká potrava a přidáme k ní ovoce, nejen že toto ovoce ztrácí výživnou hodnotu, ale dochází i ke znehodnocení ostatní potravy, která se kazí.

Kathryn Marsdenová v knize

VELKÁ KNIHA O DĚLENÉ STRAVĚ

Nový praktický průvodce nejúspěšnějším stravovacím programem všech dob. Vydal ho COLUMBUS, Nad Kolčavkou 8, 190 00 Praha 9.

Zdroj: časopis MEDIUM č. 11/2003